Den 27. (12.7.)

První přezouvání

Nádhera, probudil mě kosák. Jako doma. Ale až o půl sedmé. Dřív by přes bouřku nebyl slyšet. Pršelo či bouřilo snad celou noc. Žádní sousedi, vlastní WC, pwb nabité na 100% - tento nocleh se rozhodně bude řadit k nejlepším. Nejen cenou.

První štreka bude jen do přístavu Merligen na trajekt do Spiezu a pak se od jezer na chvilku vzdálím. Jestli někoho napadla otázka proč jdu z přístavu do jiného přístavu pěšky ... ano, má pravdu, je to zvláštní, ale je to pouť.

V čekárně jsem ještě chvilku počkal, až se mi bude chtít, a pár minut po sedmé vyrazil.

Do přístavu Merligen jsem dorazil hezky před devátou a nastala prekérní situace. Dobrá zpráva je, že v přístavišti nebyly davy, takže na loď se v poho dostanu. Ta špatná pak, že jede až za víc jak tři hodiny. Pokud si někdo říká, že to mi přece mohlo dojít už včera, když jsem se díval na jízdní řády, tak ať to prosím nepíše do komentářů. Ono to bolí i tak :)

Tři hoďky samozřejmě čekat nebudu. Hlavně dopo, když se jde nejlépe. Tak to jdu vzít kolem jezera. Thunersee není zas tak velké. A lepší taková dobrovolná zacházka, než ta včerejší s Danielem.

Tak řeším boty. Půjdu přes větší město Thun. Ale to se špatně googlí, furt mi to nabízí nějaké tuňáky. Další varianta je Lousanne. To by mohla být jistota. Objednat si to přes web a nechat doručit do SAPu, to by ani nebyla moc zacházka. A v tom kolem mě běžel běžec. Tak jsem ho zastavil a svěřil se mu se svým trápením a prý v Thunu je několik dobrých sportů, kde ty moje mít budou. Tak uvidíme.

Thun je hezký a velký. Všechny naděje vkládám do obchodního centra Zentrum Oberland. Tam mě poslala prodavačka z Ochners Sportu, kde měli snad všechny běhací značky krom Mizuna. A k ní mě poslala prodavačka z normální obuvi. A do té mě poslali kluci, co tu skákali z mostu do řeky. Říkal jsem si, že ti by to tu mohli znát.

Tak ani tam nic. Dokonce je to ještě horší než v Ochners. A pár set metrů před obchodem slušná bouřka. A do SAP Lousanne se volá jen přes nějakou spojovatelku a ta mě dala na někoho, kdo je asi na dovolené (má záznamník). Takže těžké dilema, jestli jsou lepší moje prošlapané Mizuna, nebo nějaká nevyzkoušená nová značka. Zvítězila samozřejmě ta o pět tisíc levnější varianta. Celkem by mě zajímalo, kdo to schvaluje a kdo si klepe na čelo. V každém případě se pletou všichni. Protože jak jsem se tak vymotával z Thunu, narazil jsem na Panorama Center. Další místní Vaňkovka. A tam znovu Ochners, ještě větší. Tak mi to nedalo a jsem bez peněz a Mizun. Na nohách mám sandály, neb ty jsou do deště nejlepší, a v batohu nové Asicsy. Loučení bylo dojemné, Mizuna si poplakaly, až z nich voda kapala (takového zákazníka chce každá obuv), ale ano, tak už to na pouti asi chodí.

Dnes jsem objevil další mezeru ve svém jídelníčku. Tělo si řeklo o arašídy :)

Odpoledne se začaly objevovat nabídky ubytování. Zase blíž, než bych chtěl. Ale předem jsem měl vyhlédnutý camp, tak jsem se rozhodl, že z nabídek vezmu tu nejblíž campu. A nějak jsem ji přešel :( Takže jsem v campu. Ale vypadá to, že bych mohl celou noc slyšet jen zvonkohru. A tu jsem už pěkně dlouho neslyšel. Na dnešek to bylo jen šplouchání nebo bouření.

Překvapuje mě místní jazyk. Často se mi stává, že z dálky, dokud vnímám jen melodií a ne slova, tak si myslím, že to je čeština. Přijdu blíž, a ono to je něco jako němčina s maďarským přízvukem. Teď jsem si byl dát pivo v campu a musel jsem si sednout k místním ke stolu. On je to malý camp a bylo by neslušné nepřisednout, když mi udělali místo. Takže u stolu nás bylo všech šest, co nebyli zrovna zalezlí. No a mluvili tak všichni. Z jazyků, kterými se ve Švýcarsku mluví, nepoznám (nemyslím neovládám) jen rétorománštinu. Ale tou by mělo mluvit strašně málo lidí a je přece nemožné, aby se všichni zrovna dnes sešli zrovna v tomto kempu. Tak nevím.

Tělo hlásí, že arašídy už mu nechybí. Nečekaně brzo. Kdo potáhne ten zbytek?

Zítra mě čeká Schwanzenburg a asi i Fribourg a mezi nima je Sankt Antoni :)

Zažívám první bouřku v tomto stanu. Jako fakt bouřku. Nějaké kapky se protlačily dovnitř, igelit to opravdu není. Je jich sice výrazně víc, než bych si přál, ale když si člověk vezme cenu a váhu a odolnost, tak to rozhodně zlé není. A ta bouřka byla fakt extrém.

Ještě zítra něco a pak už by snad chvilku pršet nemělo.

Jdu spát a doufám, že z piva Galopper nebudu běhat celou noc :)