Den 34. (19.7.)

Dolů Pálavou

Dnes to nezačalo hezky. Před pátou deštík. To se dá, jen člověk trochu víc zapne stan. V pět déšť. No, co už. V šest bouřka. Ne tak silná jako posledně, ale člověka to donutí zkontrolovat meteoradar. Za 40 minut má být pryč, ale mám sestupovat 600 metrů pěšinkama, takže promočím tenisky.

Dnes krajina připomíná Pálavu. Možná o kapku vyšší, ale jinak to sedí. Vápenec, vinohrady, zříceniny (tentokrát dokonce plnící naše představy o zříceninách), ...

Dnes jsem měl první fík :) Teda jako nesušený :) A pak i výborné špendlíky a ostružiny. Takže dnešním nejlepším ovocným dnem si frantíci šplhli a trochu vyžehlili to, že veřejné záchodky zrovna nejsou jejich silná stránka. A to nemyslím počet.

Na to, jak ten den nepříjemně začal, tak nakonec cesta úplně v pohodě. Dopo jsem si teda některé úseky změnil kvůli vlhku a odpo kvůli nepozornosti, ale značka se ke mně nakonec vždycky nějak vrátila. A proběhnutí duhou byla třešnička na závěr.

Cestou jsem i vyplnil dotazník od Bětky, kamarádky holek – možná to vyjde v nějakých novinách. Jsem moc rád, že to mám za sebou a nemusím na to už myslet.

Dokonce i v kempu je místo. Takže vše vysuším, dobiju a zítra hurá na Lyon.

A dokonce jsem si už i sehnal na zítra ubytko – žádný rozumný kemp v Lyonu není. Sice normální hotel, ale se snídaní a za přijatelnou cenu.

Takže osprchovat, vyzubit a spát.