Den 4. (19.6.2023)

Za Stockerau

Nádherné ráno - kytky, ptáci, ... Spal jsem zatím nejdéle, ale hodinkám se kupodivu víc líbilo včerejší techno. Možná nepochopily, že ten kačírek kolem chaty je ideální masážní podklad.

Jdu 6km do Ernstbrunne abych zjistil, že tam nejsou žádné potraviny. Ale v pekárně mě zachránili.

Chci zajít do kostela, ale zase jsem natrefil na bohoslužbu. Snad to nebude další den bez razítka. Vyrazil jsem s plánem jedno razítko každý den, ale moc to nevychází. První jsem dostal den předem v Kuřimi, druhé v Mikulově, ale na třetí a čtvrté čekám. Takže zatím úspěšnost nic moc.

Cesta poli v této teplotě není ideální. Ale asi bude hůř.

Na začátku Großrußbachu lepím první puchýřek. Na palci, tam jsem ho nečekal.

Za 5 minut dvanáct kupuji 2 litry coly a pak mířím ke kostelu. Asi bych na pouti měl to pořadí otočit, ale obchod by mi zavřel. A asi je mi odpuštěno, v kostele objevuji razítko a u něj knihu "účastníků zájezdu". Někdo tudy prošel včera, další předevčírem. Jestli je to v každém kostele, tak se stydím, že ze včerejška razítko nemám. Toto byl první kostel, který jsem prošel celý. Ale stejně by se mi do credenciálu tolik razítek nevešlo.

Chtěl jsem tu poobědvat, ale s colou to asi není potřeba. Takže si dávám za vesnicí siestu a oběd odkládám tak o 3 km. V rámci siesty samozřejmě suším prádlo a žhavím solární nabíječku.

Do centra Vídně bych to teď měl tak 25 km :)

Vypil jsem litr coly a usnul. Buď už cola není, co bývala, nebo mě ta cesta zmáhá. Ale nasytila mě tak, že posouvám oběd ještě dál.

Po siestě to šlape.

Krása, jak člověk vyjde na kopec a v dáli vidí kde spal.

Rozhodl jsem se najíst až v Leitzersdorfu. Našel jsem anglicky mluvící místní a na dotaz "Která ze dvou místních hospod je nejlepší pro vegoše?" jsem se dozvěděl, že to vyjde úplně nastejno. Že jsou obě v pondělí zavřené.

Takže po dobré snídani a dvou litrech coly obědvám/večeřím na 42. kilometru. V rámci poznávání rakouské kuchyně vyhrála ve Stockerau čínská restaurace. Byla první po cestě. A má něco jako "all you can eat" za 13,50. Tak jsem si dal 3 talíře, 2 piva a ještě sushi.

Teď už jen najít místo, kde se půjde vykoupat.

Dalších 5 km a jsem u rybníků. Jenže oplocených. Asi trest za tu colu. Ale dál už nemám chuť jít, takže stavím stan hned za plotem a jdu spát.